Jeremiah31
1„V ten čas,“ praví Hospodin, „budu Bohem všech rodů Izraele a oni budou mým lidem.“2Tak praví Hospodin:
„Lid, který unikne meči,nalezne milost na poušti;přicházím Izraeli dát odpočinutí.“3Odedávna se mi ukazoval Hospodin:
„Miluji tě láskou, jež trvá navěky,vztahuji se k tobě v milosrdenství.4Znovu tě zbuduji a budeš stát,panno izraelská.Znovu se chopíš tamburínya vesele se roztančíš.5Znovu vysadíš vinice na horách v Samařía ti, kdo je vysadí, je také sklidí.6Přijde den, kdy zvolajístrážci v pohoří Efraim:‚Vzhůru, vydejme se k Sionu,k Hospodinu, našemu Bohu!‘“7Tak praví Hospodin:
„Zpívejte radostí nad Jákobem,jásejte nad předním mezi národy,hlasitě oslavujte a říkejte:‚Hospodin zachránil svůj lid,zachránil pozůstatek Izraele!‘8Hle, přivedu je ze země severní,od konců světa je shromáždím.Mezi nimi i slepce a mrzáky,těhotné ženy a rodičky –vrátí se jich sem celé zástupy!9Budou přicházet s pláčem,půjdou v modlitbách, až je povedu.K potokům s vodou je přivedupřímou cestou, na níž neklesnou.Jsem přece Izraelův otec,můj prvorozený je Efraim! 10Slyšte slovo Hospodinovo, národy,zvěstujte v krajích daleko za moři:‚Ten, který rozehnal Izrael, jej zase shromáždí,nad svým stádem bude jako pastýř bdít.‘11Ano, Hospodin Jákoba vykoupí,vysvobodí ho z rukou silnějších!12S jásotem přijdou na vrchol Sionu,rozzáří se Hospodinovou dobrotou –všude obilí, víno, olej, mladý brav a skot!Jejich duše budou zavlažovanou zahradoua chřadnout už nikdy nebudou.13Panna se tehdy vesele roztančía mládenci i starci spolu s ní.Jejich truchlení v radost proměním,utěším je a rozveselím namísto trápení.14Duši kněží občerstvím hojnostía můj lid se nasytí mými dary,praví Hospodin.“15Tak praví Hospodin:
„V Rámě je slyšet křik –nářek, pláč a hořké bědování.Ráchel tam pláče nad svými dětmi,nad jejich ztrátou se nedá utěšit!“16Tak praví Hospodin:
„Neplač už, zadrž slzy,neboť tvá námaha dojde odměny,praví Hospodin:oni se ti z nepřátelské země vrátí!17Je tu naděje pro tvé potomky,praví Hospodin:tvé děti se vrátí do vlasti!18Jasně jsem slyšel Efraimův nářek:‚Byl jsem nepovolný jako mladý býk,krotil jsi mě a už jsem zkrocený.Obrať mě, ať se vrátím zpět,vždyť ty jsi můj Bůh, Hospodine!19Po svém odvrácení činím pokání,po svém poučení se biji do hrudi.Stydím se a jsem zahanben,že nesu potupu svých mladých let.‘20Není snad Efraim můj drahý syn?Není mé dítě, které miluji?Kdykoli o něm promluvím,vždy si ho znovu vybavíma v nitru cítím pohnutí.Slituji se nad ním, jistěže se slituji!praví Hospodin.21Postav si milníky, vyznač ukazatele,přemýšlej o cestě, kterou jdeš.Vrať se, izraelská panno,vrať se zpátky do svých měst!22Jak dlouho se ještě budeš toulat,dcero nevěrná?Hospodin stvoří na zemi novou věc:žena se bude ucházet o muže.“23Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Až je přivedu zpět ze zajetí, bude se v judské zemi a v jejích městech znovu říkat: ‚Požehnej ti Hospodin, příbytku spravedlnosti, horo svatosti!‘24Znovu tam bude žít všechen lid Judy – měšťané, rolníci i kočovníci se stády.25Ano, občerstvím duši znavených a duši chřadnoucích nasytím.“26Nato jsem se probudil a prohlédl. Můj spánek byl sladký.27„Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy dům Izraele i dům Judy oseji lidmi i zvířaty.28Jako jsem nad nimi bděl, abych vyvracel a podvracel, bořil, ničil a pustošil, právě tak nad nimi budu bdít, abych budoval a sázel, praví Hospodin.29V těch dnech už nebudou říkat: ‚Rodiče jedli trpké hrozny a dětem trnou zuby.‘30Každý totiž zemře za vlastní viny; každému, kdo jí trpké hrozny, budou trnout zuby.31Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy s domem Izraele a s domem Judy uzavřu novou smlouvu.32Ne ovšem takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je vzal za ruku a vyvedl je z Egypta – tuto mou smlouvu totiž porušili, ačkoli jsem byl jejich manželem, praví Hospodin.33Nuže, toto je smlouva, kterou po těch dnech uzavřu s domem Izraele, praví Hospodin: Svůj zákon vložím do jejich nitra a napíšu jim ho na srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.34Už se nebudou navzájem poučovat a jedni druhé nabádat: ‚Poznejte Hospodina!‘ Všichni mě totiž budou znát, od nejmenších až po největší z nich, praví Hospodin. Odpustím jim jejich viny a už nikdy nevzpomenu na jejich hřích.“35Tak praví Hospodin,
jenž nechává slunce ozařovat dena měsíc s hvězdami za světlo noci určuje,jenž vzdouvá moře, až jeho vlny řvou,a jehož jméno je Hospodin zástupů:36„Přestanou-li u mne platittyto zákony, praví Hospodin,pak také símě Izraele přestanebýt u mne navždy národem.“37Tak praví Hospodin:
„Bude-li změřeno nebe nahořea prozkoumány základy země v hlubině,pak také zavrhnu všechno símě Izraeleza všechno, co provedli, praví Hospodin.“38„Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy bude toto město znovu vystavěno pro Hospodina, od věže Chananel až k Nárožní bráně.39Měřicí šňůra se odtud natáhne až k vrchu Garev a pak se stočí do Goje.40Celé to údolí mrtvol a mastného popela, všechna ta pohřebiště až k potoku Kidron, až k rohu Koňské brány na východě, to vše bude zasvěceno Hospodinu a město už nikdy nebude vyvráceno ani zbořeno.“
„Lid, který unikne meči,nalezne milost na poušti;přicházím Izraeli dát odpočinutí.“3Odedávna se mi ukazoval Hospodin:
„Miluji tě láskou, jež trvá navěky,vztahuji se k tobě v milosrdenství.4Znovu tě zbuduji a budeš stát,panno izraelská.Znovu se chopíš tamburínya vesele se roztančíš.5Znovu vysadíš vinice na horách v Samařía ti, kdo je vysadí, je také sklidí.6Přijde den, kdy zvolajístrážci v pohoří Efraim:‚Vzhůru, vydejme se k Sionu,k Hospodinu, našemu Bohu!‘“7Tak praví Hospodin:
„Zpívejte radostí nad Jákobem,jásejte nad předním mezi národy,hlasitě oslavujte a říkejte:‚Hospodin zachránil svůj lid,zachránil pozůstatek Izraele!‘8Hle, přivedu je ze země severní,od konců světa je shromáždím.Mezi nimi i slepce a mrzáky,těhotné ženy a rodičky –vrátí se jich sem celé zástupy!9Budou přicházet s pláčem,půjdou v modlitbách, až je povedu.K potokům s vodou je přivedupřímou cestou, na níž neklesnou.Jsem přece Izraelův otec,můj prvorozený je Efraim! 10Slyšte slovo Hospodinovo, národy,zvěstujte v krajích daleko za moři:‚Ten, který rozehnal Izrael, jej zase shromáždí,nad svým stádem bude jako pastýř bdít.‘11Ano, Hospodin Jákoba vykoupí,vysvobodí ho z rukou silnějších!12S jásotem přijdou na vrchol Sionu,rozzáří se Hospodinovou dobrotou –všude obilí, víno, olej, mladý brav a skot!Jejich duše budou zavlažovanou zahradoua chřadnout už nikdy nebudou.13Panna se tehdy vesele roztančía mládenci i starci spolu s ní.Jejich truchlení v radost proměním,utěším je a rozveselím namísto trápení.14Duši kněží občerstvím hojnostía můj lid se nasytí mými dary,praví Hospodin.“15Tak praví Hospodin:
„V Rámě je slyšet křik –nářek, pláč a hořké bědování.Ráchel tam pláče nad svými dětmi,nad jejich ztrátou se nedá utěšit!“16Tak praví Hospodin:
„Neplač už, zadrž slzy,neboť tvá námaha dojde odměny,praví Hospodin:oni se ti z nepřátelské země vrátí!17Je tu naděje pro tvé potomky,praví Hospodin:tvé děti se vrátí do vlasti!18Jasně jsem slyšel Efraimův nářek:‚Byl jsem nepovolný jako mladý býk,krotil jsi mě a už jsem zkrocený.Obrať mě, ať se vrátím zpět,vždyť ty jsi můj Bůh, Hospodine!19Po svém odvrácení činím pokání,po svém poučení se biji do hrudi.Stydím se a jsem zahanben,že nesu potupu svých mladých let.‘20Není snad Efraim můj drahý syn?Není mé dítě, které miluji?Kdykoli o něm promluvím,vždy si ho znovu vybavíma v nitru cítím pohnutí.Slituji se nad ním, jistěže se slituji!praví Hospodin.21Postav si milníky, vyznač ukazatele,přemýšlej o cestě, kterou jdeš.Vrať se, izraelská panno,vrať se zpátky do svých měst!22Jak dlouho se ještě budeš toulat,dcero nevěrná?Hospodin stvoří na zemi novou věc:žena se bude ucházet o muže.“23Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Až je přivedu zpět ze zajetí, bude se v judské zemi a v jejích městech znovu říkat: ‚Požehnej ti Hospodin, příbytku spravedlnosti, horo svatosti!‘24Znovu tam bude žít všechen lid Judy – měšťané, rolníci i kočovníci se stády.25Ano, občerstvím duši znavených a duši chřadnoucích nasytím.“26Nato jsem se probudil a prohlédl. Můj spánek byl sladký.27„Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy dům Izraele i dům Judy oseji lidmi i zvířaty.28Jako jsem nad nimi bděl, abych vyvracel a podvracel, bořil, ničil a pustošil, právě tak nad nimi budu bdít, abych budoval a sázel, praví Hospodin.29V těch dnech už nebudou říkat: ‚Rodiče jedli trpké hrozny a dětem trnou zuby.‘30Každý totiž zemře za vlastní viny; každému, kdo jí trpké hrozny, budou trnout zuby.31Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy s domem Izraele a s domem Judy uzavřu novou smlouvu.32Ne ovšem takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je vzal za ruku a vyvedl je z Egypta – tuto mou smlouvu totiž porušili, ačkoli jsem byl jejich manželem, praví Hospodin.33Nuže, toto je smlouva, kterou po těch dnech uzavřu s domem Izraele, praví Hospodin: Svůj zákon vložím do jejich nitra a napíšu jim ho na srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.34Už se nebudou navzájem poučovat a jedni druhé nabádat: ‚Poznejte Hospodina!‘ Všichni mě totiž budou znát, od nejmenších až po největší z nich, praví Hospodin. Odpustím jim jejich viny a už nikdy nevzpomenu na jejich hřích.“35Tak praví Hospodin,
jenž nechává slunce ozařovat dena měsíc s hvězdami za světlo noci určuje,jenž vzdouvá moře, až jeho vlny řvou,a jehož jméno je Hospodin zástupů:36„Přestanou-li u mne platittyto zákony, praví Hospodin,pak také símě Izraele přestanebýt u mne navždy národem.“37Tak praví Hospodin:
„Bude-li změřeno nebe nahořea prozkoumány základy země v hlubině,pak také zavrhnu všechno símě Izraeleza všechno, co provedli, praví Hospodin.“38„Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy bude toto město znovu vystavěno pro Hospodina, od věže Chananel až k Nárožní bráně.39Měřicí šňůra se odtud natáhne až k vrchu Garev a pak se stočí do Goje.40Celé to údolí mrtvol a mastného popela, všechna ta pohřebiště až k potoku Kidron, až k rohu Koňské brány na východě, to vše bude zasvěceno Hospodinu a město už nikdy nebude vyvráceno ani zbořeno.“
Biblion, z. s.