Isaiah7
1Za vlády judského krále Achaze, syna Jotamova, syna Uziášova, vytáhl aramejský král Recin s izraelským králem Pekachem, synem Remaliášovým, do boje proti Jeruzalému, ale nedokázal jej dobýt. 2Když bylo domu Davidovu oznámeno: „Aram se spolčil s Efraimem,“ královo srdce i srdce jeho lidu se rozechvělo, jako se chvějí stromy ve větru.3Hospodin tehdy řekl Izaiášovi: „Vezmi svého syna Šear-jašuba a vyjdi s ním Achazovi naproti. Potkáš ho u konce strouhy Horní nádrže, u silnice k Valchářovu poli,4a řekneš mu: Zůstaň klidný, neboj se! Nenech se děsit těmi dvěma doutnajícími oharky – zuřivým hněvem Aramejce Recina a syna Remaliášova.5Ano, Aram s Efraimem, totiž Remaliášovým synem, chystal tvou zkázu a říkal:6‚Pojďme napadnout Judsko! Porazíme ho, rozdělíme si ho a králem tam uděláme syna Tabealova.‘7Panovník Hospodin však praví:
To se nestane,tak to nebude!8Hlavou Aramu je Damašeka hlavou Damašku Recin.Za pětašedesát let bude Efraim rozdrcen,takže už nebude národem.9Hlavou Efraima je Samařía hlavou Samaří Remaliášův syn.Jestliže neuvěříte,jistěže neobstojíte!“10Hospodin pak Achazovi ještě řekl:11„Požádej Hospodina, svého Boha, o znamení, ať už dole v hlubinách nebo v nebeských výšinách.“12„Nepožádám,“ odpověděl však Achaz. „Nebudu pokoušet Hospodina.“13„Slyš, dome Davidův!“ řekl na to prorok. „To vám nestačí unavovat lidi, že unavujete i mého Boha?14Sám Pán vám proto dá znamení: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel, Bůh je s námi.15Než se naučí odmítat zlo a volit dobro, bude jíst smetanu a med.16Než se to dítě naučí odmítat zlo a volit dobro, bude země, jejíchž dvou králů se děsíš, zpustošena.17Na tebe, na tvůj lid a na tvůj otcovský dům pak Hospodin přivede časy, jaké nebyly ode dne, kdy se Efraim odtrhl od Judy – přivede na tebe krále Asýrie!“18V ten den Hospodin hvízdne na mouchy v končinách egyptského Nilu a na včely v asyrské krajině.19Ti všichni přitáhnou a snesou se na strmé rokle i na skalní průrvy, na všechny houštiny i mokřiny.20V ten den Pán vezme břitvu najatou za Eufratem, totiž asyrského krále, a oholí vám hlavu i chlupy na nohách, ba i bradu vám ostříhá.21V ten den člověku zůstane jen kravka a pár ovcí,22nadojí mu však tolik mléka, že bude jíst smetanu. Ano, každý, kdo bude ponechán v zemi, bude jíst med a smetanu.23V ten den každá vinice s tisícem keřů za tisíc stříbrných zaroste trním a bodláčím.24Člověk se tam odváží jen s lukem a šípy, neboť celá zem zaroste trním a bodláčím.25Na žádnou ze strání kdysi obdělávaných motykou se už nevydáš ze strachu z trní a bodláčí. Budou z nich dobytčí pastviny, budou zdupány ovcemi.
To se nestane,tak to nebude!8Hlavou Aramu je Damašeka hlavou Damašku Recin.Za pětašedesát let bude Efraim rozdrcen,takže už nebude národem.9Hlavou Efraima je Samařía hlavou Samaří Remaliášův syn.Jestliže neuvěříte,jistěže neobstojíte!“10Hospodin pak Achazovi ještě řekl:11„Požádej Hospodina, svého Boha, o znamení, ať už dole v hlubinách nebo v nebeských výšinách.“12„Nepožádám,“ odpověděl však Achaz. „Nebudu pokoušet Hospodina.“13„Slyš, dome Davidův!“ řekl na to prorok. „To vám nestačí unavovat lidi, že unavujete i mého Boha?14Sám Pán vám proto dá znamení: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel, Bůh je s námi.15Než se naučí odmítat zlo a volit dobro, bude jíst smetanu a med.16Než se to dítě naučí odmítat zlo a volit dobro, bude země, jejíchž dvou králů se děsíš, zpustošena.17Na tebe, na tvůj lid a na tvůj otcovský dům pak Hospodin přivede časy, jaké nebyly ode dne, kdy se Efraim odtrhl od Judy – přivede na tebe krále Asýrie!“18V ten den Hospodin hvízdne na mouchy v končinách egyptského Nilu a na včely v asyrské krajině.19Ti všichni přitáhnou a snesou se na strmé rokle i na skalní průrvy, na všechny houštiny i mokřiny.20V ten den Pán vezme břitvu najatou za Eufratem, totiž asyrského krále, a oholí vám hlavu i chlupy na nohách, ba i bradu vám ostříhá.21V ten den člověku zůstane jen kravka a pár ovcí,22nadojí mu však tolik mléka, že bude jíst smetanu. Ano, každý, kdo bude ponechán v zemi, bude jíst med a smetanu.23V ten den každá vinice s tisícem keřů za tisíc stříbrných zaroste trním a bodláčím.24Člověk se tam odváží jen s lukem a šípy, neboť celá zem zaroste trním a bodláčím.25Na žádnou ze strání kdysi obdělávaných motykou se už nevydáš ze strachu z trní a bodláčí. Budou z nich dobytčí pastviny, budou zdupány ovcemi.
Biblion, z. s.