Isaiah6
1V roce, kdy zemřel král Uziáš, jsem spatřil Pána sedícího na vznešeném a vyvýšeném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám.2Nad ním se vznášeli serafové, každý se šesti křídly: dvěma si zakrývali tvář, dvěma si zakrývali nohy a dvěma létali.3Jeden ke druhému přitom volali:
„Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů,jeho sláva naplňuje všechnu zem!“4Hlasem toho volání se chvěly čepy veřejí a chrám se naplnil dýmem.5Tehdy jsem zvolal: „Běda mi – teď zahynu! Jsem člověk s nečistými rty, žiji uprostřed lidu s nečistými rty, a přitom jsem na vlastní oči spatřil Krále, Hospodina zástupů!“6Vtom ke mně přiletěl jeden ze serafů, v ruce žhavý uhlík vzatý kleštěmi z oltáře.7Dotkl se mých úst a řekl: „Hle, tento uhlík se dotkl tvých rtů; tvá vina byla odstraněna a tvůj hřích očištěn.“8Potom jsem uslyšel Pánův hlas: „Koho pošlu? Kdo nám půjde?“
„Zde jsem, pošli mě!“ odpověděl jsem.9Tehdy řekl: „Jdi a vyřiď tomuto lidu:
‚Slyšte a poslouchejte, ale nerozumějte,hleďte a dívejte se, ale nevězte!‘10Zatvrď srdce tohoto lidu,zacpi jim uši a zavři oči,aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli,srdcem nepochopili a neobrátili se,aby nebyli uzdraveni.“11Zeptal jsem se: „Na jak dlouho, Pane?“ a on odpověděl:
„Dokud se města nestanou troskami,v nichž se nebydlí,dokud nebudou domy bez lidía země obrácená v sutiny.12Dokud Hospodin nevyžene lidi pryč,takže tu zemi všichni opustí.13Kdyby v ní zůstala i jen desetina,musí být znovu vypleněna.Ale jako dub, jako mocný stromzanechá pahýl, když je poražen,tak je svaté símě oním pahýlem.“
„Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů,jeho sláva naplňuje všechnu zem!“4Hlasem toho volání se chvěly čepy veřejí a chrám se naplnil dýmem.5Tehdy jsem zvolal: „Běda mi – teď zahynu! Jsem člověk s nečistými rty, žiji uprostřed lidu s nečistými rty, a přitom jsem na vlastní oči spatřil Krále, Hospodina zástupů!“6Vtom ke mně přiletěl jeden ze serafů, v ruce žhavý uhlík vzatý kleštěmi z oltáře.7Dotkl se mých úst a řekl: „Hle, tento uhlík se dotkl tvých rtů; tvá vina byla odstraněna a tvůj hřích očištěn.“8Potom jsem uslyšel Pánův hlas: „Koho pošlu? Kdo nám půjde?“
„Zde jsem, pošli mě!“ odpověděl jsem.9Tehdy řekl: „Jdi a vyřiď tomuto lidu:
‚Slyšte a poslouchejte, ale nerozumějte,hleďte a dívejte se, ale nevězte!‘10Zatvrď srdce tohoto lidu,zacpi jim uši a zavři oči,aby očima neuviděli, ušima neuslyšeli,srdcem nepochopili a neobrátili se,aby nebyli uzdraveni.“11Zeptal jsem se: „Na jak dlouho, Pane?“ a on odpověděl:
„Dokud se města nestanou troskami,v nichž se nebydlí,dokud nebudou domy bez lidía země obrácená v sutiny.12Dokud Hospodin nevyžene lidi pryč,takže tu zemi všichni opustí.13Kdyby v ní zůstala i jen desetina,musí být znovu vypleněna.Ale jako dub, jako mocný stromzanechá pahýl, když je poražen,tak je svaté símě oním pahýlem.“
Biblion, z. s.