Zechariah11
1Své brány, Libanone, otevři –tvé cedry oheň pohltí!2Kvílejte, cypřiše – cedry padly,velikáni jsou zničeni!Kvílejte, duby bášanské –ten hustý les je vykácen!3Slyš, to kvílejí pastýři –jejich skvělé louky zničeny!Slyš, to řvou mladí lvi –jordánské houštiny zničeny!4Toto mi řekl Hospodin, můj Bůh: „Pas ovce určené na porážku.5Ti, kdo je kupují, je zabíjejí bez výčitek svědomí. Ti, kdo je prodávají, říkají: ‚Sláva Hospodinu, to jsem bohatý!‘ Jejich vlastní pastýři je nešetří.6Proto ani já už nebudu šetřit obyvatele této země, praví Hospodin. Hle, vydám lidi napospas jejich bližním a napospas jejich králi. Rozbijí tu zemi na kusy, ale já je nevysvobodím.“7Pásl jsem tedy ovce určené na porážku pro ty, kdo s nimi kupčili. Vzal jsem si dvě hole; jednu jsem nazval Náklonnost a druhou Jednota. Začal jsem pást ty ovce8a za jediný měsíc jsem vyhnal tři pastýře.
Pak mi ale s nimi došla trpělivost a také ovce už mě měly dost.9Proto jsem řekl: „Nebudu vás pást. Co je na umření, ať umře; co se ztratilo, ať je ztraceno; a ty zbývající ať se spolu třeba požerou!“10Vzal jsem hůl jménem Náklonnost a zlámal ji, abych zrušil smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy.11Toho dne byla zrušena. Obchodníci s ovcemi, kteří mě pozorovali, tehdy poznali, že to je slovo od Hospodina.12Řekl jsem jim: „Jestli chcete, vyplaťte mi mzdu. A jestli ne, nevadí.“ Vyplatili mi tedy mzdu – třicet stříbrných.13Tehdy mi Hospodin řekl: „Hoď to hrnčířovi – tu úžasnou cenu, kterou mě ocenili!“ Vzal jsem tedy těch třicet stříbrných a hodil je hrnčířovi u Hospodinova chrámu.14Potom jsem zlámal druhou hůl jménem Jednota, abych zrušil bratrství mezi Judou a Izraelem.15Tehdy mi Hospodin řekl: „Převlékni se ještě za ztřeštěného pastýře.16Hle, vzbudím totiž v zemi pastýře, který se nebude starat o ztracené, nebude hledat maličké, nebude hojit zraněné, ba ani zdravé krmit nebude. Ty vypasené však bude jíst; bude je rvát i s kopýtky.17Běda mému ničemnému pastýři,který opouští stádo!Meč na jeho paži,na jeho pravé oko!Ať mu ta paže úplně ochrne,ať mu to pravé oko oslepne!“
Pak mi ale s nimi došla trpělivost a také ovce už mě měly dost.9Proto jsem řekl: „Nebudu vás pást. Co je na umření, ať umře; co se ztratilo, ať je ztraceno; a ty zbývající ať se spolu třeba požerou!“10Vzal jsem hůl jménem Náklonnost a zlámal ji, abych zrušil smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy.11Toho dne byla zrušena. Obchodníci s ovcemi, kteří mě pozorovali, tehdy poznali, že to je slovo od Hospodina.12Řekl jsem jim: „Jestli chcete, vyplaťte mi mzdu. A jestli ne, nevadí.“ Vyplatili mi tedy mzdu – třicet stříbrných.13Tehdy mi Hospodin řekl: „Hoď to hrnčířovi – tu úžasnou cenu, kterou mě ocenili!“ Vzal jsem tedy těch třicet stříbrných a hodil je hrnčířovi u Hospodinova chrámu.14Potom jsem zlámal druhou hůl jménem Jednota, abych zrušil bratrství mezi Judou a Izraelem.15Tehdy mi Hospodin řekl: „Převlékni se ještě za ztřeštěného pastýře.16Hle, vzbudím totiž v zemi pastýře, který se nebude starat o ztracené, nebude hledat maličké, nebude hojit zraněné, ba ani zdravé krmit nebude. Ty vypasené však bude jíst; bude je rvát i s kopýtky.17Běda mému ničemnému pastýři,který opouští stádo!Meč na jeho paži,na jeho pravé oko!Ať mu ta paže úplně ochrne,ať mu to pravé oko oslepne!“
Biblion, z. s.