Psalms50
1Žalm Asafův.
Hospodin, Bůh bohů, promlouvá,celou zem svoláváod slunce východu až tam, kde zapadá.2Ze Sionu v plné krásesám Bůh skvěje se.3Přichází náš Bůh, nebude mlčet;před ním jde oheň, všechno stravuje,kolem něj prudká vichřice!4Svolává shůry nebesa i zem,jeho lid aby stanul před soudem:5„Shromážděte mi moje ctitele,ty, kteří skrze oběť jsou se mnou ve smlouvě!“6Jeho spravedlnost nebesa zvěstují,vždyť Bůh je soudce – on jediný! séla7„Slyš, lide můj, a promluvím,slyš, Izraeli, já tě usvědčím:Já, Bůh, jsem přece Bohem tvým!8Kvůli tvým obětem tě neviním,tvé zápaly mi nikdy nechybí.9Nechci však býka z chlévů tvých,nechci kozlíky z tvé ohrady!10Všechna zvěř v lese přece patří mi,také dobytek na horách nesčetných.11Znám všechny ptáky v nebesích, divoké šelmy jsou mým vlastnictvím.12Nepožádám tě, i kdybych hladověl –mně patří svět i všechno v něm!13Cožpak se živím masem hovězím,cožpak ho krví kozlů zapíjím?14Přinášej Bohu oběť vděčnosti,své sliby plň před Nejvyšším.15Volej mě v den svého soužení,vysvobodím tě a ty mě oslavíš!“16Darebáka však Bůh takto osloví:„K čemu odříkáváš moje zákony,mou smlouvu do úst proč bereš si?17Vždyť přece nechceš dát se poučit,má slova za hlavu jsi zahodil.18Vidíš-li zloděje, přátelíš se s ním,s cizoložníky ses ztotožnil!19Svá ústa poskytuješ slovům zlým,tvůj jazyk spřádá úskoky.20Sedíš si a bratra hanobíš,syna své matky ostouzíš.21Kdybych dál mlčel nad tím, co provádíš,pomyslel by sis, že jsem ti podobný.Proto tě nyní obviním,před tvýma očima tě napravím!22Kdo Boha pomíjíte, toto pochopte:Když já vás napadnu, kdo vám pomůže?23Kdo přináší oběť vděčnosti, ten mě ctí;kdo svoje cesty napraví,tomu ukážu Boží spasení!“
Hospodin, Bůh bohů, promlouvá,celou zem svoláváod slunce východu až tam, kde zapadá.2Ze Sionu v plné krásesám Bůh skvěje se.3Přichází náš Bůh, nebude mlčet;před ním jde oheň, všechno stravuje,kolem něj prudká vichřice!4Svolává shůry nebesa i zem,jeho lid aby stanul před soudem:5„Shromážděte mi moje ctitele,ty, kteří skrze oběť jsou se mnou ve smlouvě!“6Jeho spravedlnost nebesa zvěstují,vždyť Bůh je soudce – on jediný! séla7„Slyš, lide můj, a promluvím,slyš, Izraeli, já tě usvědčím:Já, Bůh, jsem přece Bohem tvým!8Kvůli tvým obětem tě neviním,tvé zápaly mi nikdy nechybí.9Nechci však býka z chlévů tvých,nechci kozlíky z tvé ohrady!10Všechna zvěř v lese přece patří mi,také dobytek na horách nesčetných.11Znám všechny ptáky v nebesích, divoké šelmy jsou mým vlastnictvím.12Nepožádám tě, i kdybych hladověl –mně patří svět i všechno v něm!13Cožpak se živím masem hovězím,cožpak ho krví kozlů zapíjím?14Přinášej Bohu oběť vděčnosti,své sliby plň před Nejvyšším.15Volej mě v den svého soužení,vysvobodím tě a ty mě oslavíš!“16Darebáka však Bůh takto osloví:„K čemu odříkáváš moje zákony,mou smlouvu do úst proč bereš si?17Vždyť přece nechceš dát se poučit,má slova za hlavu jsi zahodil.18Vidíš-li zloděje, přátelíš se s ním,s cizoložníky ses ztotožnil!19Svá ústa poskytuješ slovům zlým,tvůj jazyk spřádá úskoky.20Sedíš si a bratra hanobíš,syna své matky ostouzíš.21Kdybych dál mlčel nad tím, co provádíš,pomyslel by sis, že jsem ti podobný.Proto tě nyní obviním,před tvýma očima tě napravím!22Kdo Boha pomíjíte, toto pochopte:Když já vás napadnu, kdo vám pomůže?23Kdo přináší oběť vděčnosti, ten mě ctí;kdo svoje cesty napraví,tomu ukážu Boží spasení!“
Biblion, z. s.