Psalms42
1Pro předního zpěváka. Poučný žalm synů Korachových. 2Jako laň prahne po proudící vodě,má duše prahne, Bože, po tobě!3Po Bohu, po živém Bohu, žízní duše má:Kdy už půjdu a spatřím Boží tvář?4Ve dne i v noci jsou mi slzy pokrmem,když mi říkají: „Tvůj Bůh? Kde je?!“5Duše mě opouští,když na to vzpomínám,jak jsem se zástupy chodíval,do Božího domu se s nimi ubíralse zvučným jásotem a písní chval,když o svátku se zástup radoval.6Proč jsi sklíčená, duše má,proč jsi ve mně tak ztrápená?Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat,on je můj Bůh, má záchrana!7Duše má je ve mně sklíčená,proto na tebe vzpomínámv kraji Jordánu a Hermonu,na vršku Micaru.8Hlubina se ozývá hlubiněve hluku tvých peřejí,všechny tvé vlny a tvé příbojese valí přese mě.9Ve dne kéž Hospodin svou lásku ukáže,v noci kéž jeho píseň se mnou zůstane –tak zní má modlitba k Bohu mého života!10Zeptám se Boha, skály své:Proč jen jsi na mě zapomněl?Proč kvůli nepřátelským útokůmmám chodit ve smutku?11V kostech mě drtí výsměch nepřátel,když mi říkají: „Tvůj Bůh? Kde je?!“12Proč jsi sklíčená, duše má,proč jsi ve mně tak ztrápená?Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat;on je můj Bůh, má záchrana!
Biblion, z. s.