Psalms2
1Proč vzbouřily se národya lidé vymýšlejí marnosti?2Králové světa povstali,vládcové strojí spiknutíproti Hospodinu a jeho Pomazanému:3„Pojďme rozlámat jejich okovy,shoďme ze sebe jejich provazy!“4Směje se Ten, jenž trůní v nebesích,vysmívá se jim Hospodin.5Jednou k nim ale v hněvu promluví,ve svém rozlícení je vyděsí:6„Já sám jsem ustanovil svého králena Sionu – své svaté hoře!“7Povím, co prohlásil Hospodin.Řekl mi: „Jsi můj syn,já jsem ode dneška Otcem tvým!8Požádej mě a já učinímnárody země tvým dědictvím,nejzazší končiny tvým vlastnictvím.9Železnou holí je rozdrtíš,roztříštíš je jak hliněné nádoby.“10Proto, králové, buďte rozumní,soudcové země, nechte se poučit.11Služte Hospodinu s posvátnou báznía veselte se s třesením.12Líbejte „syna“! Kdyby se rozlítil,na cestě byste zhynuli –jeho hněv může vzplanout ve chvíli!Blaze všem, kdo v něho doufají.
Biblion, z. s.