Psalms137
1Mezi babylonskými řekami,tam jsme sedávali a plakali,když jsme vzpomínali na Sion.2V té zemi jsme odložili citerya zavěsili je na vrby.3Naši věznitelé nás tam žádali,abychom jim prý zpívali;naši tyrani od nás chtěli veselí:„Co kdybyste nám zpívaliněkterou z písní sionských?!“4Jak bychom ale byli zpívaliHospodinovu píseň mezi cizinci?5Pokud zapomenu, Jeruzaléme, na tebe,pak ať mi uschne pravice!6Ať mi i k patru jazyk přiroste,pokud přestanu myslet na tebe,pokud mi Jeruzalém nebude nade vše,nade všechny mé rozkoše!7Hospodine, jen se rozpomeňna Edomce v Jeruzalémě v onen den,kdy vykřikovali: „Rozbořte, rozbořte,zničte to město v základech!“8Ó dcero Babylonská,budeš zničena!Blaze tomu, kdo ti odplatíza všechna naše příkoří!9Blaze tomu, kdo tvé děti uchopía o skálu je rozrazí!
Biblion, z. s.