Matthew15
1Tehdy k Ježíši přišli znalci Písma a farizeové z Jeruzaléma.2„Proč tvoji učedníci přestupují tradici starších?“ říkali. „Vždyť si před jídlem neumývají ruce!“3„A proč vy kvůli své tradici přestupujete Boží přikázání?“ odpověděl jim Ježíš.4„Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘ a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.‘5Vy ale říkáte, že kdokoli by řekl otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl vypomoci, jsem daroval Bohu,‘6ten už nemusí svého rodiče nijak uctít. A tak jste kvůli své tradici zrušili Boží slovo.7Pokrytci, Izaiáš o vás správně prorokoval:8‚Tento lid mě ctí svými rty,srdcem je mi však vzdálený.9Nadarmo mě ale uctívají,když učí lidské nauky a příkazy.‘“10Pak svolal zástup a řekl jim: „Slyšte a rozumějte.11Člověka nešpiní to, co mu vchází do úst, ale to, co mu z úst vychází.“12Tehdy k němu přistoupili učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli ta slova?“13„Každá sazenice,“ odpověděl, „kterou nesázel můj nebeský Otec, bude vykořeněna.14Nechte je, jsou to slepí vůdcové slepých. Povede-li slepý slepého, oba padnou do jámy.“15„Vysvětli nám to podobenství,“ požádal ho Petr.16„Vy jste ještě tak nechápaví?“ řekl Ježíš.17„Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do žumpy?18Co ale z úst vychází, jde ze srdce a špiní to člověka.19Ze srdce totiž vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilnění, krádeže, křivá svědectví, urážky.20Tyto věci špiní člověka. Ale jíst neumytýma rukama, to člověka nešpiní.“21Ježíš pak odtud odešel a odebral se do okolí Týru a Sidonu.22Jedna kanaánská žena z toho kraje šla za ním a křičela: „Pane, Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Má dcera je hrozně posedlá ďáblem.“23On jí však neodpověděl ani slovo.
Jeho učedníci přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, když za námi pořád křičí.“24Odpověděl jí tedy: „Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu Izraele.“25Ona však přistoupila a klaněla se mu se slovy: „Pane, pomoz mi.“26„Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psům,“ odvětil.27Ona však řekla: „Ano, Pane, ale i psi jedí zbytky ze stolu svých pánů.“28„Jak velikou máš víru, ženo!“ odpověděl jí na to Ježíš. „Ať se ti stane, jak toužíš.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.29Ježíš se pak odtud vrátil ke Galilejskému jezeru, vystoupil na horu a posadil se tam.30Tehdy k němu přišlo veliké množství lidí. Měli s sebou chromé, slepé, němé, zmrzačené a mnohé jiné. Pokládali mu je k nohám a on je uzdravoval.31Když lidé viděli, jak němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí, užasli a vzdali slávu Bohu Izraele.32Potom Ježíš svolal své učedníky a řekl: „Je mi těch lidí líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst. Nechci je poslat pryč hladové, vždyť by cestou padli vyčerpáním.“33„Kde v téhle pustině vezmeme tolik chleba?“ namítli učedníci. „Jak bychom mohli nasytit takový zástup?“34„Kolik máte chlebů?“ zeptal se Ježíš.
„Sedm – a pár malých rybek,“ odpověděli.35Ježíš tedy nechal zástupy posadit na zem,36vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.37A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: sedm plných košů.38Jedlo tam tehdy čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.39A když propustil zástupy, nastoupil na loď a připlul do magadanského kraje.
Jeho učedníci přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, když za námi pořád křičí.“24Odpověděl jí tedy: „Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu Izraele.“25Ona však přistoupila a klaněla se mu se slovy: „Pane, pomoz mi.“26„Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psům,“ odvětil.27Ona však řekla: „Ano, Pane, ale i psi jedí zbytky ze stolu svých pánů.“28„Jak velikou máš víru, ženo!“ odpověděl jí na to Ježíš. „Ať se ti stane, jak toužíš.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.29Ježíš se pak odtud vrátil ke Galilejskému jezeru, vystoupil na horu a posadil se tam.30Tehdy k němu přišlo veliké množství lidí. Měli s sebou chromé, slepé, němé, zmrzačené a mnohé jiné. Pokládali mu je k nohám a on je uzdravoval.31Když lidé viděli, jak němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí, užasli a vzdali slávu Bohu Izraele.32Potom Ježíš svolal své učedníky a řekl: „Je mi těch lidí líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst. Nechci je poslat pryč hladové, vždyť by cestou padli vyčerpáním.“33„Kde v téhle pustině vezmeme tolik chleba?“ namítli učedníci. „Jak bychom mohli nasytit takový zástup?“34„Kolik máte chlebů?“ zeptal se Ježíš.
„Sedm – a pár malých rybek,“ odpověděli.35Ježíš tedy nechal zástupy posadit na zem,36vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.37A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: sedm plných košů.38Jedlo tam tehdy čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.39A když propustil zástupy, nastoupil na loď a připlul do magadanského kraje.
Biblion, z. s.