Jeremiah22
1Tak praví Hospodin: „Sestup do paláce judského krále a vyřiď tam toto slovo:2Králi judský, který sedíš na Davidově trůnu, slyš slovo Hospodinovo – ty, tvoji dvořané i tvůj lid, vy, kteří vcházíte těmito branami.3Tak praví Hospodin: Jednejte poctivě a spravedlivě! Zachraňujte okrádaného z rukou utlačitele! Přistěhovalcům, sirotkům a vdovám neubližujte! Nechovejte se násilně! Neprolévejte na tomto místě nevinnou krev!4Pokud se opravdu zařídíte podle těchto slov, budou branami tohoto paláce vcházet králové vládnoucí na Davidově trůnu. Pojedou na vozech a koních a s nimi jejich dvořané i lid.5Pokud však tato slova neposlechnete, pak přísahám při sobě samém, praví Hospodin, že z tohoto paláce zbudou jen trosky.“6Toto praví Hospodin o domu judského krále:
„Jsi pro mě jako Gileád,jako libanonský vrcholek.Zbude z tebe však jen pustina,města bez obyvatel.7Pošlu proti tobě ničitele,každého v plné zbroji;zporážejí ty tvé skvělé cedrya naházejí do ohně!8Až budou lidé z mnoha národů procházet kolem tohoto města, budou se jeden druhého ptát: ‚Proč to Hospodin tomuto velikému městu provedl?‘9A dostanou odpověď: ‚Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli se cizím bohům a sloužili jim.‘“10Neplačte nad mrtvým,nenaříkejte pro něj;plačte však nad tím,který odchází,protože už se nevrátía nespatří rodnou zem.11Toto praví Hospodin o Šalumovi, synu Jošiášovu, jenž se stal judským králem po svém otci Jošiášovi, ale musel odsud odejít: „Už se sem nevrátí.12Zemře tam, kam ho odvlekli, a tuto zem už nikdy nespatří.“13„Běda tomu, kdo si staví palác,ale ne spravedlností;tomu, kdo buduje horní patra,ale bezprávím;tomu, kdo nechá bližního dřít zdarmaa za práci mu neplatí!14Říká: ‚Postavím si velký paláca v něm prostorné komnaty;prorazím do něj okna,obložím cedrem a natřu červení.‘15Copak tě dělá králem,že máš víc cedru než ostatní?Copak tvůj otecneměl co jíst a pít?Jednal však poctivě a spravedlivě,a tak se mu vedlo dobře.16Hájil práva chudých a ubohých –tehdy bývalo dobře!To totiž znamená znát mě,praví Hospodin.17Ty ale nemáš oči ani srdcenež pro svůj mrzký zisk;zajímá tě jen vraždění nevinných,vydírání a násilí.“18Toto praví Hospodin o judském králi Joakimovi, synu Jošiášovu:
„Nebudou ho oplakávat:‚Ach bratře, ach sestro!‘Nebudou ho oplakávat:‚Ach pane, ach veličenstvo!‘19Pohřbí ho tak jako osla –vyvlečou ho ven a pohodíněkam za brány Jeruzaléma.“20„Vystoupej na Libanon, dcero, křič,z Bášanu ať tvůj hlas zní,z Abarimu vykřikni nad svými milenci,neboť jsou všichni rozdrceni!21Mluvil jsem k tobě, dokud jsi měla klid,říkala jsi ale: ‚Nechci poslouchat!‘Tak je to s tebou už od mládí,že neslyšíš můj hlas.22Všechny ty tvé pastýře vítr požene,tví milenci půjdou do zajetí;tehdy se konečně budeš hanbit a stydětza všechny své špatnosti.23Uvelebila ses v Libanonu, v hnízdečku mezi cedrovím;budeš však sténat jako při porodu,jako rodička se budeš svíjet bolestí!“24„Jakože jsem živ, praví Hospodin, i kdybys byl, judský králi Jekoniáši, synu Joakimův, pečetním prstenem na mé pravici, i odtud bych tě strhl!25Vydám tě do rukou těch, kdo pasou po tvém životě, do rukou těch, ze kterých máš děs, do rukou babylonského krále Nabukadnesara a do rukou Babyloňanů.26Tebe i tvou rodnou matku odvrhnu do cizí země, v níž jste se nenarodili, a tam zemřete.27Do své vytoužené země se nikdy nevrátíte.“28Je snad Jekoniáš nějaký zahozený střep?Hrnec, který nikdo nechce?Proč jsou tedy zavrženi on i jeho potomci,odmrštěni do země, kterou neznali?29Ach země, země, země!Slyš slovo Hospodinovo!30Tak praví Hospodin:
„Zapište ho jako muže bez dětí,jako někoho, komu se v životě nedařilo.Nikomu z jeho potomků se nezdaříusednout na trůn Davidůva vládnout nad Judou.“
„Jsi pro mě jako Gileád,jako libanonský vrcholek.Zbude z tebe však jen pustina,města bez obyvatel.7Pošlu proti tobě ničitele,každého v plné zbroji;zporážejí ty tvé skvělé cedrya naházejí do ohně!8Až budou lidé z mnoha národů procházet kolem tohoto města, budou se jeden druhého ptát: ‚Proč to Hospodin tomuto velikému městu provedl?‘9A dostanou odpověď: ‚Protože opustili smlouvu Hospodina, svého Boha, klaněli se cizím bohům a sloužili jim.‘“10Neplačte nad mrtvým,nenaříkejte pro něj;plačte však nad tím,který odchází,protože už se nevrátía nespatří rodnou zem.11Toto praví Hospodin o Šalumovi, synu Jošiášovu, jenž se stal judským králem po svém otci Jošiášovi, ale musel odsud odejít: „Už se sem nevrátí.12Zemře tam, kam ho odvlekli, a tuto zem už nikdy nespatří.“13„Běda tomu, kdo si staví palác,ale ne spravedlností;tomu, kdo buduje horní patra,ale bezprávím;tomu, kdo nechá bližního dřít zdarmaa za práci mu neplatí!14Říká: ‚Postavím si velký paláca v něm prostorné komnaty;prorazím do něj okna,obložím cedrem a natřu červení.‘15Copak tě dělá králem,že máš víc cedru než ostatní?Copak tvůj otecneměl co jíst a pít?Jednal však poctivě a spravedlivě,a tak se mu vedlo dobře.16Hájil práva chudých a ubohých –tehdy bývalo dobře!To totiž znamená znát mě,praví Hospodin.17Ty ale nemáš oči ani srdcenež pro svůj mrzký zisk;zajímá tě jen vraždění nevinných,vydírání a násilí.“18Toto praví Hospodin o judském králi Joakimovi, synu Jošiášovu:
„Nebudou ho oplakávat:‚Ach bratře, ach sestro!‘Nebudou ho oplakávat:‚Ach pane, ach veličenstvo!‘19Pohřbí ho tak jako osla –vyvlečou ho ven a pohodíněkam za brány Jeruzaléma.“20„Vystoupej na Libanon, dcero, křič,z Bášanu ať tvůj hlas zní,z Abarimu vykřikni nad svými milenci,neboť jsou všichni rozdrceni!21Mluvil jsem k tobě, dokud jsi měla klid,říkala jsi ale: ‚Nechci poslouchat!‘Tak je to s tebou už od mládí,že neslyšíš můj hlas.22Všechny ty tvé pastýře vítr požene,tví milenci půjdou do zajetí;tehdy se konečně budeš hanbit a stydětza všechny své špatnosti.23Uvelebila ses v Libanonu, v hnízdečku mezi cedrovím;budeš však sténat jako při porodu,jako rodička se budeš svíjet bolestí!“24„Jakože jsem živ, praví Hospodin, i kdybys byl, judský králi Jekoniáši, synu Joakimův, pečetním prstenem na mé pravici, i odtud bych tě strhl!25Vydám tě do rukou těch, kdo pasou po tvém životě, do rukou těch, ze kterých máš děs, do rukou babylonského krále Nabukadnesara a do rukou Babyloňanů.26Tebe i tvou rodnou matku odvrhnu do cizí země, v níž jste se nenarodili, a tam zemřete.27Do své vytoužené země se nikdy nevrátíte.“28Je snad Jekoniáš nějaký zahozený střep?Hrnec, který nikdo nechce?Proč jsou tedy zavrženi on i jeho potomci,odmrštěni do země, kterou neznali?29Ach země, země, země!Slyš slovo Hospodinovo!30Tak praví Hospodin:
„Zapište ho jako muže bez dětí,jako někoho, komu se v životě nedařilo.Nikomu z jeho potomků se nezdaříusednout na trůn Davidůva vládnout nad Judou.“
Biblion, z. s.