Isaiah46
1Padl Bél, Nabú se hroutí,zvířata vezou jejich sochy pryč;břemeny, jež jste si nosili,jsou obtížena k padnutí.2Hroutí se, spolu padají,nemohou to břímě zachránit,musejí odejít do zajetí.3Slyšte mě, dome Jákobův,všichni, kdo pozůstali domu Izraelovu,vy, které hýčkám od lůna matky,vy, které od narození nosím v náručí:4Až do stáří, až do šedinjá sám, to já vás podpořím;já jsem vás učinil a já vás nosím,já vás podpořím a zachráním.5Ke komu mě tedy chcete přirovnat?Kdo je podle vás jako já?S kým mě to chcete srovnávat?Což se mi někdo podobá?6Lidé sypou zlato z měšcea váží stříbro na váze –najímají zlatníka, aby jim z toho boha udělal,aby ho mohli v kleče uctívat.7Nosí ho na ramenou, tahají se s ním,on potom stojí, kde ho postaví,na svém místě stojí bez hnutí.Když k němu volají, neodpoví jim,nezachrání je z jejich soužení.8Vzpomeňte si na to a vzmužte se,vy zrádci, zamyslete se!9Vzpomeňte na věci dávno minulé,vždyť já jsem Bůh a žádný jiný není,jsem Bůh a není žádný kromě mne.10Já od počátku oznamuji koneca odedávna, co teprv nastane.Říkám: „Má vůle stane se,udělám vše, co se mi chce.“11Já zavolám od východu dravce,muže své vůle ze země daleké.Co jsem řekl, to učiním,své rozhodnutí naplním.12Slyšte mě, vy v srdci zatvrzelí,od spravedlnosti tak vzdálení:13Svou spravedlnost jsem přiblížil,není vzdálená,neopozdí se spása má.Já obdařím Sion spásoua Izrael svou krásou.
Biblion, z. s.