Isaiah22
1Ortel nad Údolím vidění:
Co je ti,že jsi celé vystoupilo na střechy,2město plné křiku a bouření,město hýření?Tví mrtví nebyli mečem zabiti,v boji nepadli.3Všichni tví vůdci se rozprchli,bez výstřelu z luku byli zajati.Všichni tví utečenci byli spoutáni,jakkoli daleko utekli.4A proto říkám: „Nechte mě,abych se hořce vyplakal.Utěšit se mě nesnažte –můj lid stihla záhuba!“5Pán, Hospodin zástupů,způsobil v Údolí viděníden hrůzy, porážky a zmatení,den boření hradeb a křiku mezi horami.6Elam svůj toulec uchopil,muži na vozech a na koních,i Kír ukázal svůj štít!7Vozy zaplavily tvá krásná údolí,brány obklopili jezdci na koních –8Juda byl zbaven ochrany!
V ten den ses ohlížel po zbraních Lesního paláce.9Prohlédli jste mnohé trhliny ve Městě Davidově a shromáždili jste vodu v Dolní nádrži.10Sečetli jste jeruzalémské domy a některé jste zbořili, abyste zpevnili hradby,11a mezi obě hradby jste napustili vodu ze Staré nádrže.
Neohlíželi jste se však po Tvůrci města; nevšímali jste si Toho, kdo je odedávna budoval!12Pán, Hospodin zástupů,vás volal toho dne:„Plačte a truchlete,oholte hlavy, pytlem se oblečte!“13A hle – radost a veselí,porážení dobytka, zabíjení ovcí,masné hody, vinné pitky:„Jezme a pijme,vždyť zítra zemřeme!“14Hospodin zástupů mi řekl do uší: „Ten hřích vám nebude odpuštěn až do smrti.“ Tak praví Pán, Hospodin zástupů.15Toto praví Pán, Hospodin zástupů:
Jdi říci tomu slouhovi,správci paláce Šebnovi:16Co tu pohledáváš?Co myslíš, že tu znamenáš,že sis tu dokonce i hrobku vytesal?Vytesal sis hrobku pěkně ve výšce,místo odpočinku sis vykutal ve skále.17Jen se, ty hrdino, podívej,jak tě Hospodin pevně popadne,jak prudce s tebou zatřese!18Zavine tě do klubíčka jako míč,zakutálí tě do širé krajiny.Tam umřeš i s chloubou svých vozů –domu svého pána jsi dělal ostudu!19Z tvého postavení tě vyženu,budeš zbaven svého úřadu!20V ten den povolám svého služebníka Eliakima, syna Chilkiášova,21obléknu mu tvé roucho a opášu ho tvou šerpou. Do jeho rukou předám tvou pravomoc a stane se otcem obyvatel Jeruzaléma a domu Judova.22Na jeho rámě vložím klíč domu Davidova; když otevře, nikdo nezavře, a když zavře, nikdo neotevře.23Zapustím ho jako hřeb v pevné zdi a stane se trůnem chlouby svého otcovského domu.24Na něm bude viset všechna váha jeho otcovského domu, jeho ratolestí a výhonků – všemožné drobné nádobí od pohárků až po džbány.25V ten den, praví Hospodin zástupů, onen hřeb zapuštěný v pevné zdi povolí, vylomí se a spadne a náklad na něm visící se roztříští. Tak promluvil Hospodin.
Co je ti,že jsi celé vystoupilo na střechy,2město plné křiku a bouření,město hýření?Tví mrtví nebyli mečem zabiti,v boji nepadli.3Všichni tví vůdci se rozprchli,bez výstřelu z luku byli zajati.Všichni tví utečenci byli spoutáni,jakkoli daleko utekli.4A proto říkám: „Nechte mě,abych se hořce vyplakal.Utěšit se mě nesnažte –můj lid stihla záhuba!“5Pán, Hospodin zástupů,způsobil v Údolí viděníden hrůzy, porážky a zmatení,den boření hradeb a křiku mezi horami.6Elam svůj toulec uchopil,muži na vozech a na koních,i Kír ukázal svůj štít!7Vozy zaplavily tvá krásná údolí,brány obklopili jezdci na koních –8Juda byl zbaven ochrany!
V ten den ses ohlížel po zbraních Lesního paláce.9Prohlédli jste mnohé trhliny ve Městě Davidově a shromáždili jste vodu v Dolní nádrži.10Sečetli jste jeruzalémské domy a některé jste zbořili, abyste zpevnili hradby,11a mezi obě hradby jste napustili vodu ze Staré nádrže.
Neohlíželi jste se však po Tvůrci města; nevšímali jste si Toho, kdo je odedávna budoval!12Pán, Hospodin zástupů,vás volal toho dne:„Plačte a truchlete,oholte hlavy, pytlem se oblečte!“13A hle – radost a veselí,porážení dobytka, zabíjení ovcí,masné hody, vinné pitky:„Jezme a pijme,vždyť zítra zemřeme!“14Hospodin zástupů mi řekl do uší: „Ten hřích vám nebude odpuštěn až do smrti.“ Tak praví Pán, Hospodin zástupů.15Toto praví Pán, Hospodin zástupů:
Jdi říci tomu slouhovi,správci paláce Šebnovi:16Co tu pohledáváš?Co myslíš, že tu znamenáš,že sis tu dokonce i hrobku vytesal?Vytesal sis hrobku pěkně ve výšce,místo odpočinku sis vykutal ve skále.17Jen se, ty hrdino, podívej,jak tě Hospodin pevně popadne,jak prudce s tebou zatřese!18Zavine tě do klubíčka jako míč,zakutálí tě do širé krajiny.Tam umřeš i s chloubou svých vozů –domu svého pána jsi dělal ostudu!19Z tvého postavení tě vyženu,budeš zbaven svého úřadu!20V ten den povolám svého služebníka Eliakima, syna Chilkiášova,21obléknu mu tvé roucho a opášu ho tvou šerpou. Do jeho rukou předám tvou pravomoc a stane se otcem obyvatel Jeruzaléma a domu Judova.22Na jeho rámě vložím klíč domu Davidova; když otevře, nikdo nezavře, a když zavře, nikdo neotevře.23Zapustím ho jako hřeb v pevné zdi a stane se trůnem chlouby svého otcovského domu.24Na něm bude viset všechna váha jeho otcovského domu, jeho ratolestí a výhonků – všemožné drobné nádobí od pohárků až po džbány.25V ten den, praví Hospodin zástupů, onen hřeb zapuštěný v pevné zdi povolí, vylomí se a spadne a náklad na něm visící se roztříští. Tak promluvil Hospodin.
Biblion, z. s.