Hebrews2
1Proto se musíme tím pečlivěji držet toho, co jsme slyšeli, a nenechat se proudem unášet pryč.2Jestliže už slovo, které zvěstovali andělé, bylo závazné, takže každý přestupek a každou neposlušnost stihl spravedlivý trest,3jak bychom tedy unikli my, kdybychom opomíjeli takovou spásu? Na počátku ji zvěstoval sám Pán a nám ji potvrdili ti, kteří jej slýchali,4což Bůh podle své vůle zároveň dosvědčoval znameními a divy, různými zázraky a udílením Ducha svatého.5Ten budoucí svět, o němž mluvíme, Bůh nesvěřil andělům.6Písmo na jednom místě prohlašuje:
„Co je člověk, že na něj pamatuješ,co je syn člověka, že tě zajímá?7Jen o málo jsi jej snížil pod anděly,slávou a ctí jsi korunoval jej, 8k jeho nohám jsi složil vše.“Když tedy vše položil do jeho moci, nezbylo nic, co by mu nepoddal. Teď ovšem ještě nevidíme, že by vše bylo v jeho moci.9Vidíme ale Ježíše – který se stal o málo nižším než andělé – jak je nyní pro utrpení smrti korunován slávou a ctí, neboť z Boží milosti zakusil smrt za nás za všechny.10Ten, pro něhož a skrze něhož je všechno, se totiž rozhodl přivést mnoho synů do slávy, a tak považoval za vhodné přivést původce jejich spásy k cíli skrze utrpení.11Ten, který posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, jsou totiž všichni z jednoho Otce. Proto se nestydí nazývat je svými sourozenci,12když říká:
„Svým bratrům budu zvěstovat tvé jméno,uprostřed shromáždění tě budu velebit.“13Jinde říká:
„Já na něj budu spoléhat,“
a pokračuje:
„Hle, já a děti, které mi dal Bůh.“14A protože děti jsou si příbuzné krví a tělem, právě tak se i on stal člověkem, aby svou smrtí zlomil moc toho, který měl moc smrti (to jest ďábla),15a osvobodil ty, které strach ze smrti po celý život držel v otroctví.16Neujímá se přece andělů, ale Abrahamova semene se ujímá.17Proto se musel ve všem připodobnit svým sourozencům, aby se před Bohem stal jejich milosrdným a věrným veleknězem a mohl vykonat oběť smíření za hříchy lidu.18Protože sám trpěl ve svých zkouškách, může teď pomoci těm, kdo procházejí zkouškami.
„Co je člověk, že na něj pamatuješ,co je syn člověka, že tě zajímá?7Jen o málo jsi jej snížil pod anděly,slávou a ctí jsi korunoval jej, 8k jeho nohám jsi složil vše.“Když tedy vše položil do jeho moci, nezbylo nic, co by mu nepoddal. Teď ovšem ještě nevidíme, že by vše bylo v jeho moci.9Vidíme ale Ježíše – který se stal o málo nižším než andělé – jak je nyní pro utrpení smrti korunován slávou a ctí, neboť z Boží milosti zakusil smrt za nás za všechny.10Ten, pro něhož a skrze něhož je všechno, se totiž rozhodl přivést mnoho synů do slávy, a tak považoval za vhodné přivést původce jejich spásy k cíli skrze utrpení.11Ten, který posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, jsou totiž všichni z jednoho Otce. Proto se nestydí nazývat je svými sourozenci,12když říká:
„Svým bratrům budu zvěstovat tvé jméno,uprostřed shromáždění tě budu velebit.“13Jinde říká:
„Já na něj budu spoléhat,“
a pokračuje:
„Hle, já a děti, které mi dal Bůh.“14A protože děti jsou si příbuzné krví a tělem, právě tak se i on stal člověkem, aby svou smrtí zlomil moc toho, který měl moc smrti (to jest ďábla),15a osvobodil ty, které strach ze smrti po celý život držel v otroctví.16Neujímá se přece andělů, ale Abrahamova semene se ujímá.17Proto se musel ve všem připodobnit svým sourozencům, aby se před Bohem stal jejich milosrdným a věrným veleknězem a mohl vykonat oběť smíření za hříchy lidu.18Protože sám trpěl ve svých zkouškách, může teď pomoci těm, kdo procházejí zkouškami.
Biblion, z. s.