Ezekiel31
1Prvního dne třetího měsíce jedenáctého roku jsem dostal slovo Hospodinovo:2„Synu člověčí, řekni faraonovi, králi Egypta, a jeho hordám:
Kdo se ti může vznešeností vyrovnat?3Hle, Asýrie byla jak cedr v Libanonus krásnými větvemi a stinnou korunou,cedr neobyčejného vzrůstuse špicí sahající k oblakům.4Vody mu daly jeho vzrůst,tyčil se dík hlubokým pramenůmproudícím kolem jeho kořenůdál k ostatním stromům v okolí.5Takto se tyčil do výškynad všechny stromy v okolí.Měl větví stále víc a víc,jeho ratolesti rostly do délky,dík množství vláhy košatil.6Všichni ptáci hnízdili v jeho koruně,pod jeho větvemi rodila všechna zvěř,v jeho stínu žily všechny mocné národy.7Svou velikostí byl nádhernýa svými dlouhými větvemi,protože zapouštěl kořenyaž k vodám vydatným.8Ani cedry v Boží zahraděnebyly jemu naroveň;jeho větvím se nerovnaly ani cypřiše,platany nepředčily jeho haluze;žádný strom v Boží zahraděmu nebyl krásou podoben.9Udělal jsem ho nádherně,tak bohatým na větve;celý Eden mu mohl závidět –všechny stromy v Boží zahradě!10Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Protože se tyčil tak vysoko a špicí sahal až k oblakům, takže jeho srdce tou výškou zpychlo,11vydám jej do rukou vůdce národů, aby s ním naložil, jak si za svou špatnost zaslouží. Zavrhl jsem ho12a cizáci, ti nejukrutnější mezi pohany, jej porazili a nechali ho být. Jeho větve padly na hory i všechna údolí, jeho haluze leží polámány ve všech roklích na zemi. Všechny národy země opustily jeho stín a nechaly ho být.13Na jeho padlém kmeni hnízdí všelijací ptáci a mezi jeho větvemi je všelijaká zvěř.14To proto, aby se už žádné stromy u vody takto netyčily do výšky, aby svou špicí nesahaly k oblakům a ve své pýše se nestavěly nad ostatní stromy napájené vodami. Jeden jak druhý přece musí umřít – směřují pod zem mezi smrtelníky, kteří sestupují do jámy.15Tak praví Panovník Hospodin: V den, kdy sestoupil do podsvětí, zahalil jsem hlubinu smutkem nad ním; zadržel jsem její prameny, až se ty vydatné vody zastavily. I Libanon jsem kvůli němu zachmuřil a všechny lesní stromy kvůli němu povadly.16Rachotem jeho pádu jsem rozechvěl národy, když jsem ho srazil do podsvětí k těm, kdo klesli do jámy. Pod zemí tehdy došly útěchy všechny stromy Edenu, ty nejlepší ze skvělých stromů napájených v Libanonu.17I ony totiž jako on sestoupily do podsvětí k mečem pobitým, stejně jako jeho spojenci žijící v jeho stínu mezi národy.18Který strom v Edenu se ti mohl slávou a vznešeností vyrovnat? Stejně jako ty edenské stromy však skončíš mezi neobřezanci dole pod zemí, ulehneš k mečem pobitým.
Tak je tomu s faraonem a se všemi jeho hordami, praví Panovník Hospodin.“
Kdo se ti může vznešeností vyrovnat?3Hle, Asýrie byla jak cedr v Libanonus krásnými větvemi a stinnou korunou,cedr neobyčejného vzrůstuse špicí sahající k oblakům.4Vody mu daly jeho vzrůst,tyčil se dík hlubokým pramenůmproudícím kolem jeho kořenůdál k ostatním stromům v okolí.5Takto se tyčil do výškynad všechny stromy v okolí.Měl větví stále víc a víc,jeho ratolesti rostly do délky,dík množství vláhy košatil.6Všichni ptáci hnízdili v jeho koruně,pod jeho větvemi rodila všechna zvěř,v jeho stínu žily všechny mocné národy.7Svou velikostí byl nádhernýa svými dlouhými větvemi,protože zapouštěl kořenyaž k vodám vydatným.8Ani cedry v Boží zahraděnebyly jemu naroveň;jeho větvím se nerovnaly ani cypřiše,platany nepředčily jeho haluze;žádný strom v Boží zahraděmu nebyl krásou podoben.9Udělal jsem ho nádherně,tak bohatým na větve;celý Eden mu mohl závidět –všechny stromy v Boží zahradě!10Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Protože se tyčil tak vysoko a špicí sahal až k oblakům, takže jeho srdce tou výškou zpychlo,11vydám jej do rukou vůdce národů, aby s ním naložil, jak si za svou špatnost zaslouží. Zavrhl jsem ho12a cizáci, ti nejukrutnější mezi pohany, jej porazili a nechali ho být. Jeho větve padly na hory i všechna údolí, jeho haluze leží polámány ve všech roklích na zemi. Všechny národy země opustily jeho stín a nechaly ho být.13Na jeho padlém kmeni hnízdí všelijací ptáci a mezi jeho větvemi je všelijaká zvěř.14To proto, aby se už žádné stromy u vody takto netyčily do výšky, aby svou špicí nesahaly k oblakům a ve své pýše se nestavěly nad ostatní stromy napájené vodami. Jeden jak druhý přece musí umřít – směřují pod zem mezi smrtelníky, kteří sestupují do jámy.15Tak praví Panovník Hospodin: V den, kdy sestoupil do podsvětí, zahalil jsem hlubinu smutkem nad ním; zadržel jsem její prameny, až se ty vydatné vody zastavily. I Libanon jsem kvůli němu zachmuřil a všechny lesní stromy kvůli němu povadly.16Rachotem jeho pádu jsem rozechvěl národy, když jsem ho srazil do podsvětí k těm, kdo klesli do jámy. Pod zemí tehdy došly útěchy všechny stromy Edenu, ty nejlepší ze skvělých stromů napájených v Libanonu.17I ony totiž jako on sestoupily do podsvětí k mečem pobitým, stejně jako jeho spojenci žijící v jeho stínu mezi národy.18Který strom v Edenu se ti mohl slávou a vznešeností vyrovnat? Stejně jako ty edenské stromy však skončíš mezi neobřezanci dole pod zemí, ulehneš k mečem pobitým.
Tak je tomu s faraonem a se všemi jeho hordami, praví Panovník Hospodin.“
Biblion, z. s.