Amos7

1Panovník Hospodin mi ukázal toto: Když skončila senoseč pro krále a tráva začínala růst k pozdnímu sečení, hle – nachystal roje kobylek!2Když sežraly veškerou zeleň na zemi, řekl jsem: „Hospodine, Pane můj, prosím odpusť! Jak to Jákob vydrží? Vždyť je tak maličký!“3A Hospodin byl pohnut lítostí. „Nestane se to,“ řekl Hospodin.
4Panovník Hospodin mi ukázal toto: Hle – Panovník Hospodin volal, že povede soud ohněm! Když strávil širý oceán a měl pohltit i zem,5řekl jsem: „Panovníku Hospodine, prosím přestaň! Jak to Jákob vydrží? Vždyť je tak maličký!“6A Hospodin byl pohnut lítostí. „Nestane se ani toto,“ řekl Panovník Hospodin.
7Potom mi ukázal toto: Pán stál na hradbě s olovnicí, s olovnicí v ruce.8„Co vidíš, Amosi?“ zeptal se mě Hospodin. „Olovnici,“ odpověděl jsem. Tehdy mi Pán řekl: „Hle, spouštím olovnici doprostřed svého lidu, Izraele. Víckrát už je neušetřím.
9Izákovy obětní výšiny budou zničeny,z izraelských svatyní budou sutiny,až s mečem povstanuproti Jeroboámovu domu!“
10Betelský kněz Amaciáš tehdy vzkázal izraelskému králi Jeroboámovi: „Amos proti tobě osnuje spiknutí v samém srdci Izraele. Země nemůže všechny ty jeho řeči snést.11Amos totiž říká:
‚Jeroboám zahyne mečem!
Izrael bude vyhnán ze země!‘“
12Potom Amaciáš řekl Amosovi: „Seber se, vidoucí, a utíkej do Judska! Tam si vydělávej na chleba, prorokuj si tam.13V Bet-elu už ale víckrát neprorokuj – vždyť je to králova svatyně, je to chrám království!“
14Amos na to Amaciášovi odpověděl: „Nebýval jsem prorok ani prorocký učedník – choval jsem dobytek a pěstoval fíky.15Hospodin mě ale vzal od ovcí a řekl mi: ‚Jdi, prorokuj mému lidu, Izraeli.‘16Proto teď slyš slovo Hospodinovo. Ty říkáš:
‚Neprorokuj o Izraeli,
o domu Izákovu neřečni!‘
17Nuže, toto praví Hospodin:
Tvá žena bude smilnit ve městě
a tví synové i dcery padnou mečem.Tvá země bude rozměřena provazcema ty zemřeš v zemi nečisté.Izrael musí být jistojistěze své země vysídlen!“

Biblion, z. s.

https://app.library.bible/content/ba5b3158dfe11f82