31Kɔ Yesu oloku ŋa totubcɛnɛ tin: «Dɛbɛ da dəKɔm dowurɛnɛ tɛŋgbɛn tɛfɛt mpɛ fum ɛlɛk k'ɔmbɔf pi dalɛ dɔn mɔ.32Tɛŋgbɛn tatɔkɔ pɛfɛtɛ pɛtas mɛŋgbɛn fəp, mba ntɛ pompoŋ mɔ, kɔ pɛmbɛk pətas yɔbɔf ya dəlakɔ fəp, kɔ pende pɔyɔnɛ kətɔk, kɔ tɔsɔŋɛ bɛmp ya darenc kəder yɔlɔ dəwara wa ki.
Totubcɛnɛ ta lebin
33Kɔ Yesu ɛntəksɛ sɔ afum totubcɛnɛ tɔlɔma, pəcloku: «Ntɛ tɔ dɛbɛ da dəKɔm dowurɛnɛ pəmɔ lebin ndɛ wəran ɛŋlɛk pənɔktərɛnɛ di kəmbefe kilo wəco mɛrəŋ (20) mɔ. Kɔ kəmbefe fəp kəmpɛ!»
Ta ake tɔ Yesu onclokɛnɛ motubcɛnɛ-ɛ?
34Mamɔkɔ fəp Yesu oncloku mi kənay ka afum dəmotubcɛnɛ. Ti disrɛ Yesu oncloku fɛ ntɛ o ntɛ ta oloku totubcɛnɛ ta ti-ɛ,35ntɛ tɔŋsɔŋɛ moloku mmɛ sayibɛ ŋanaloku mɔ mɛlarɛ:«Motubcɛnɛ m'indelok-lokərɛ ŋa.Indedəŋk moloku mmɛ mɔŋgbɔpnɛ kəyɛfɛ dəkəcop da doru mɔ.»
Yesu oloku tedisrɛ ta totubcɛnɛ ta defet dɔtɔt kɔ yika yɛlɛc
36Kɔ Yesu ɛsak kənay ka afum k'ɛmbɛrɛ dɛkɛr, kɔ acɛpsɛ ɔn darəŋ ŋander ŋaloku kɔ: «Məloku su tedisrɛ ta yika yɛlɛc dalɛ disrɛ.»37Kɔ Yesu oloku ŋa: «Nwɛ ɔmbɔf mɛŋgbɛn mɔtɔt mɔ, Wan ka Wərkun ɔfɔ.38Dalɛ, doru dandɛ dɔ. Defet dɔtɔt, awut a dɛbɛ da dəKɔm ŋɔ. Yika yɛlɛc, awut a Ŋɔŋk Ŋɛlɛc ŋɔ.39Wəter nwɛ ɔmbɔf yi mɔ, ɔyɔnɛ Ŋɔŋk Ŋɛlɛc. Kətɛl kəyɔnɛ dəkəlip da doru, atɛl ŋayɔnɛ mɛlɛkɛ.40Pəmɔ tɔkɔ aŋgbuktu yika yɛlɛc paləm yi dənɛnc mɔ, itɔ pəndeyi dəkəlip da doru.41Wan ka Wərkun endekɛrɛ mɛlɛkɛ mmɛ mendewurɛ dɛbɛ dɔn disrɛ aŋɛ ŋaŋsɔŋɛ akɔ kəbɛrɛ kiciya kɔ akɔ ŋaŋyɔ pəlɛc mɔ,42mendeləm alɛc dənɛnc da Yahanama, difɔ kəbok kəŋkɔyi kɔ kəŋaŋərɛnɛ sek.43Alompu ŋandekɔmot pəmɔ dec ndɛ deyi nde dɛbɛ da Papa kəŋan mɔ. Məna nwɛ məŋyɔ ləŋəs mɔ, məne ti!»
Totubcɛnɛ ta daka dɔtɔt dɔgbɔpnɛ
44Kɔ Yesu endeŋər sɔ totubcɛnɛ ntɛ: «Ntɛ tɔ dɛbɛ da dəkɔm dowurɛnɛ pəmɔ daka deyeŋki kəway ndɛ dɔŋgbɔpnɛ dalɛ mɔ. Wərkun nwɛ ɛnəŋk di mɔ, pəgbɔkərɛ sɔ di kəmɛŋk. Pəlarɛ pəbotu, pəkɔ pəcaməs daka dɔkɔ ɔyɔ dɛcaməs mɔ fəp, pəder pəway dalɛ dandɛ.45Dɛbɛ da dəKɔm dowurɛnɛ sɔ ntɛ: Wəcaməs nwɛ ɛntɛn tɛncəmbəl pa kɛma mɔ.46Ntɛ ɔŋkɔ pənəŋk tɛncəmbəl pa kɛma pɔtɔt mɔ, k'ɔŋkɔ pəcaməs daka dɔkɔ ɔyɔ mɔ fəp kəkɔway tɛncəmbəl pa kɛma papɔkɔ.»
Totubcɛnɛ ta manta
47Kɔ Yesu oloku sɔ totubcɛnɛ ntɛ: «Dɛbɛ da dəkɔm dowurɛnɛ manta mmɛ aŋgbal dəkəba mɔ, kɔ mosumpər lop dokom fəp.48Kɔ mɛlarɛ-ɛ, paliŋ mi nde pəwosu, pandɛ kəpit-piti yɔkɔ yentesɛ mɔ, pabɛr dətaŋku, pagbal yɛlɛc yɔkɔ.49Itɔ pəndeyi dəkəlip da doru. Mɛlɛkɛ mendekɔ mɛgbɛy alompu alɛc dacɔ.50Mendeləm alɛc dənɛnc da Yahanama, difɔ kəbok kəŋkɔyi kɔ kəŋaŋərɛnɛ sek.»
Totubcɛnɛ ta daka dofu kɔ dokur
51Kɔ Yesu eyif acɛpsɛ ɔn darəŋ: «Nəncərɛ tedisrɛ ta mamɔkɔ inatəksɛ nu mɔ ba? Kɔ ŋawosɛ: «Ɛy.»52Kɔ Yesu oloku ŋa: «Ti tɔsɔŋɛ ntɛ atəksɛ fəp aŋɛ ŋayɔnɛ acɛpsɛ darəŋ a dɛbɛ da dəKɔm mɔ ŋawurɛnɛ kɔ wəkiriŋ ka kəlɔ nwɛ oŋwurɛ daka dɔn dacɔ ca yofu kɔ yokur mɔ.»
Aka Nasarɛt ŋafati kəgbɛkər Yesu kəlaŋ
53Ntɛ Yesu elip kəloku totubcɛnɛ tantɛ mɔ, k'ɛyɛfɛ di,54k'ɔŋkɔ dare dɔn Nasarɛt. Dəndo, kɔ Yesu ɛyɛfɛ kətəksɛ nde dəkətola Kanu daŋan, ntɛ cusu cəwos afum mɔ, kɔ ŋayɛfɛ kəyiftɛnɛ: «Deke Yesu ɔsɔtɔ kəcərɛ kəkɔtɛnɛ mes kətɔt kaŋkɛ kɔ mes mɛwɛy-wɛy mamɛ-ɛ?55Bafɔ wan ka kamdɛr ɔfɔ ba? Bafɔ kɛrɛ aŋwe Mari kɔ awɛnc aŋa Sak, Isifu, Simɔŋ kɔ Yuda ba?56Bafɔ akirɛ ɔn ŋayi su dacɔ ba? Deke ɔsɔtɔ mamɛ fəp-ɛ?»57Mes mamɔkɔ mɛnayamsɛ ŋa kəgbɛkər Yesu kəlaŋ. Awa kɔ Yesu oloku ŋa: «Afɔfati kəleləs sayibɛ, mɛnɛ dare dɔn kɔ kəlɔ kɔn disrɛ.»58Dəndo Nasarɛt, Yesu ɛnayɔ fɛ di mes mɛwɛy-wɛy mɛlarəm, bawo aka di ŋanabut kəlaŋ.